Filmotéka

Režie: Viliam Poltikovič

Co opravdu potřebujeme ke štěstí? Klid mysli… opravdu tak málo…

Film o tom, že lidské možnosti jsou mnohem větší, než si lidé myslí. Člověk může a dokáže cokoli, limity si klademe jen my sami. Myšlenkové struktury a bariéry nás svazují velmi pevně, rozbít je není lehké.

Hlavní hrdina Ram Kripalu nás provází fascinujícími místy Himálaje. Třicet pět let žil v horách v oblasti, která je v zimním období zcela odříznutá od okolního světa a kde je teplota kolem minus 35 stupňů Celsia. Žil tam téměř nahý, jen s trochou jídla.

Během putování k pramenům posvátné Gangy ve vysokém a těžko přístupném Himálaji nás seznamuje se životem osamělých jogínů v drsných himálajských podmínkách. Provází nás oblečen do dvou kusů látky a obud do dřevěných sandálů.

Vysvětluje, že samota, klid a pozitivní energie, které v této oblasti jsou, zcela vyváží tvrdé životní podmínky. Těm je člověk schopen se přizpůsobit. Stačí trocha vytrvalosti, síla rozhodnutí a to správné cvičení. Během čtyřiceti dnů je člověk připraven zvládnout i ty nejhorší klimatické podmínky. 

Režisér Viliam Poltikovič natočil duchovní esej, v němž se tři významní himálajští sádhuové (indičtí svatí muži) zamýšlejí nad smyslem života, nad lidskou svobodou a možnostmi člověka, které jsou neomezené. 

Ram Kripalu pochází z bohaté rodiny, jeho matka byla ministryní v jednom indickém státě, on sám studoval na prestižní indické univerzitě ve Váránasí. Jednoho dne se rozhodl, že všeho nechá. Odešel od rodiny a začal hledat duchovního mistra, který by mu pomohl najít podstatu sebe sama a podstatu všeho bytí. Svého duchovního mistra našel Ram Kripalu právě ve Velkém Himálaji. V posledních letech žije Ram Kripalu v Rišikéši na úpatí Himálaje, kam přesídlil na prosbu své matky. 

„Ram Kripalu mi cestu s kamerou po posvátných místech Himálaje nabídl již při našem prvním setkání v roce 1989, zrealizovat se to však podařilo až v květnu 1997. Natáčení trvalo tři týdny, filmový štáb tvořili kamarádi a nadšenci. Každý si platil sám letenku a stravu, protože peníze na cestu jsme nedostali. Jen část cestovních nákladů pokryli sponzoři. V těžko přístupném Himálaji nám s filmovou technikou pomáhal nosič, ale i tak jsme ke konci cesty byli fyzicky dost na dně. Ale zážitky byly fantastické,“ říkají režisér V. Poltikovič a kameraman M. Souček.

Ve filmu dále vystupuje stařičký svámí Čidánanda. Je velkou duchovní osobností. Je následovníkem slavného svámího Šivánandy a svámí Čidánanda Sarasvatí, který inicioval a zrealizoval největší encyklopedii o hinduismu. Pracovali na ní vědci z celého světa. 

Sarvamangalam ve starobylém sanskrtu znamená požehnání všemu, štěstí pro všechny.